[This text is machine generated and may contain errors.]

OSOENOSTIVEDY 74 UMENI Niet MORAVEKarel ABSOLON1977-1960

(877199719971898-19041904-19071907(908190919161924-1935519281925-193019261927-1929(9281930(933(93419356(938(94519451946196016. 6. se narodil v Boskovicich matce Karoliné, roz. Wankelové(1855-1941) a otci MUDr. Vilibaldu Absolonovi (1843-1882)maturuje na ceském gymnaziu v Brné5. dubna umira jeho déd MUDr. Jindtich Wankel, znamyarcheolog a krasovy badatelstuduje na prazské univerzité zoologii a geografiiasistentem u prof. F. Pocty v geologickém tstavu UKhabilituje se jako soukr. docent fyzického zemeépisunastupuje jako kustod zoologickych sbirek MZMs jeskynni sekci objevuje prvni Cast Punkevnich jeskynia nové domy v Katefinské jeskynizacina pofadat sbirky M. KfizZe a K. J. MaSky a obracipozornost k archeologii paleolituarcheologické vyzkumy stanice lovci mamutt v DolnichVéstonicichobjev Véstonické VenuSevyzkum sidlisté lovcti sobti a koni v jeskyni Pekarnéjmenovan mimofadnym a rok poté f4dnym profesorem UKorganizuje razeni odvodhiovaci Stoly na Punkvé za Macochouna Vystavé soudobé kultury v Brné otevira pavilon Clovéka jeho rod, pozdéji premistény a prejmenovany na Anthropos27. Cervna navStévuje pavilon Anthropos prezident Masaryka venuje pul milionu K�,� na ziizeni stejnojmenného tstavu4. unora ve 20 hodin po mohutném nasazeni ponornychpump pfekonan posledni sifon na Punkvé za Macochou.I. Cervence slavnostné oteviena podzemni plavba z Macochydo Pustého Zlebu.7. unora hati pozar otvirky v z4vrtu Méstikad nadéje na objevpodzemniho toku Punkvy pfed Macochouobjev skulptury portrétu paleolitického Clovéka v DolnichVéstonicich4. listopadu odch4zi na vlastni ZAdost do dichodu22. dubna pfi pozaru mikulovského z4mku zniéena valnacast moravskych paleolitickych sbirekvychazeji 2 nejvétsi archeologické monografie K. AbsolonaV Moravanech nad Vahom vede své posledni archeologickévyzkumy6. fijna v Brné umira

odborniki. Toho se pan profesorvéak jiZ nedoZil - od roku 1960 od-pociva v cestném kole brnénskéhoUstiednfho hibitova pod mohutnymvapencovym nahrobkem, pripomi-najicim milniky jeho slavné védeckédrahy. Neuvéfitelné rozsahla sou-kromé knihovna a archiv tvoff nyniv ustavu Anthropos MZM zakladstudijniho stiediska d&jin vyzkumukrasovych oblasti Evropy. Jeho pra-ci, ktera v prvni poloviné minuléhostoleti tak vyrazné poznamenalakulturni Zivot Brna, bude nyni pii-pominat pamétni sifi v Dietrich-Stejnském paldci, vybudovana dikyStédré finanéni podpoye jeho dceryAli Block-Absolonové.3 PAT GS 19 Oh aaaStudie o jeskynnich SupinuSkach. Véstnik klubu piirodovédeckého v ProstéjovéIII, 1901, 83-117.* Propast Macocha na Moravé. Dle vyprav v¥zkumnych z r. 1901-1903. Brno 1904,83 str.Kras moravsky. Monografie krasovych zjevi v devonskych vapencich planinyDrahanské. A. Wiesner, Praha 1905-1911. 218 str. a mapové pfilohy.Vorlaufige Mitteilung tber das blinde Jedovnitz-Ruditzer Tal und dieHugonhohlen. A. Wiesner, Praha 1907. 17 str.Problém podzemnich toku Punkvy v déjinném svém vyvoji od stol. XVII. do 80. letmin. stoleti. Prispévek k historické topografii Moravy. Véstnik Klubu prirodové-deckého v Prostéjové XII, 1909, 1-127.Krapnikova jeskyné Punkvina a Katefinsk4. Brno 1911. 1. vydani, 44 str. a plan (doroku 1936 postupné 11 doplfiovanych vydani v éeSting a ném¢iné).Privodce Moravskym krasem, zejména jeho krapnikovymi jeskynémi. Turistickaa pfirodovédna prirucka. Barvic a Novotny, Brno 1912, 210 str., pfilohy a mapa (tézv némC¢iné, 273 str.).Pfedmost, eine Mammutjager-Station in Mahren. In: Klaatsch-Heilborn: DerWerdegang der Menschheit und die Entstehung der Kultur, 357-373. Berlin (téZzvl. otisk).O studijni cesté po krasech francouzskych. Sbornik zemépisnych praci vénova-nych Prof. V. Svamberovi, 105-114 a 2 tab. Praha 1926.Absolon, K. - Czizek, K.: Palaeolithicky vykum jeskyné Pekarny na Moravé. AMM24, 1926, 1-59 a 4 tab.; 25, 1928, 67-111 a 13 tab.; 26-27, 1932, 479-598 a 24 tab.New finds of fossil human skeletons in Moravia. Anthropologie VII, 1929, 79-89.Praha.Absolon, K. - Ksenemann, M.: Uber die neue h6hlenbewohnende Oncopoduraart(Collembola) aus dem dinarischen Karstgebiet nebst einer Ubersicht der bisher be-kannten Oncopoduraarten. Briinn 1932. 18 str.O pravé podstaté palaeolithickych industrii ze Sipky a Certovy diry na Moravé.Anthropologie X, 1932, 253-269 a 3 tab. Praha.Absolon, K. - Zapletal, K. - Skutil, J. ~ Stehlik, A. 1933: Bericht der Cechoslovakis-chen Subkommission der "The international Commission for the Study of the fossilMan" bei den internationalen geologischen Kongressen. Briinn 1933, 31 str. a 2 tab.Otaslavice, eine neue grosse palaeolithische Station in Mahren mit Quarzitaurig-nacien. Brinn 1935, 46 str., 16 tab.Uber Grossformen des quarzitischen Aurignaciens der palaeolithischen StationOndratice in Mahren. Typologie der sogenannten «Gigantolithen». Brinn 1936, 20str. a 26 tab.Les flutes paléolithiques de l'Aurignacien et du Magdalénien de Moravie. Analysemusicale et ethnologique comparative avec démonstration. Congrés Préhisto-rique de France XII. session (1936). Périgueux 1937, 770-784.Vyzkum diluvialni stanice lovci mamuti v Dolnich Véstonicich na Pavlovskychkopcich na Moravé. Pracovni zprava za prvni rok 1924. Brno 1938, 46 str. a 7 tab.(téz v néméiné).Die Erforschung der diluvialen Mammutjager-Station von Unter-Wisternitz inMahren. Arbeitsbericht liber das zweite Jahr 1925. Briinn 1938, 102 str. a 15 tab.Stylové seskupeni fossilnich anthropomorfnich zenskych soek. AnthropologieXVII, 193-203. Praha.

Profesor Karel Absolon bezpochybypatril k nejprednéjsim a ve svéténejznaméjsim zdstupcim nasi pred-valetné védy. Jeho védecké zdjmyse utvarely jiz v détstvi, protoze je-ho dédetkem nebyl nikdo jiny nezznamy krasovy badatel a amatérskyarcheolog MUDr. Jindtich Wankel(1821-1897). Absolon vzdy vzpomi-nal, ze Wankelovo jméno mu otevi-ralo pracovny véhlasnych uéencttv celé Evropé. Nutno ovsem pfiznat,ze mladistva touha po vyniknutia proslaveni své rodné zemé, jez hopo cely Zivot neopustila, byla od sa-mého zacatku vrchovaté podlozenavlastnimi pracovnimi vysledky,neuvéritelnym pracovnim elénema vynikajicimi organiza¢nimi schop-nostmi.Puvodnim védeckym z4jmem mladé-ho badatele byl vyzkum jeskynnihohmyzu, k némuz ziskal dikladnoukvalifikaci studiem zoologie naKarlové univerzité u profesort Fri-ce a Vejdovského. Prvni odbornéprispévky s touto tématikou publi-koval jeSté ve studentskych letecha zahy jimi zacal zasobovat i zahra-ni¢ni védecké Casopisy. Entomolo-gické sbéry temnostni fauny v némbrzy probudily zajem o prazkumjeskyni. Do roku 1908 prozkoumala zdokumentoval vétSinu jeskyni se-verni Casti Moravského krasu a Ru-dického propadani.Nékolikrat sestoupil s prateli do Ma-cochy a po vzoru prtkopnického sty-lu francouzského speleologa E.-A.Martela se mu v mnohych znamychjeskynich podayilo proniknout donovych rozsahlych prostor. V ramciPrirodovédeckého klubu zakladajeskynni sekci, jejiz Clenové se roku1909 prokopali do prvnich krapni-kovych démt Punkevnich jeskynia do pokraéovani jeskyné Katerins-ké. Své poznatky ulozil K. Absolondo krasné vypravené monografie�Kras moravsky�?o, ktera je dodnescenénou ozdobou kazdé speleolo-gické knihovny. Roku 1907 se takmohl habilitovat na prazské univer-zité jako soukr. docent fyzického ze-m�,pisu s praci o historickém vyvojiproblému podzemnich tok Punk-vy. Nasledujicfho roku odchazfz mista asistenta geologického usta-vu UK a vraci se na Moravu, kde zis-kal funkci kustoda zoologického od-délenf Moravského zemského mu-zea. JMenované instituci potom zi-stava vérny po cely Zivot.V roce 1916 umiraji znami amatérstibadatelé M. Kriz a K. J. Magka.Jejich bohaté archeologické a pa-leontologické sbirky se dostavaji doMZM a ve vnukovi J. Wankela pro-bouzeji zajem o dalsi obor, kterymproslul uz jeho déd. Archeologiestarsi doby kamenné se K. Absolo-novi stava hlavnim pracovnim po-lem po cela dvé nasledujfcf desetile-tf. Pravé na zakladé stavajicich sbi-rek a vlastnich novych objevi mtiZenyni budovat své eminentnf posta-veni ve svétové védé a rozmnoZovatcestna Clenstvi dlouhé tady uictyhod-nych instituci. V sfdlisti lovci ma-mutt u Dolnich Véstonic spatiujerozsahlé ,,paleolitické Pompeje�?o a k je-jich publikaci zaklada z vlastnichprostredktii samostatnou fadu mo-nografii. V ni postupné vychazejfzevrubné pracovni zpravy za prvétfi vyzkumné sezény (1924 az1926), zatimco vysledky vyzkumtnejdtlezitéjsiho sttedoevropskéhosidlisté lovci sobu (magdalénien)v jeskyni Pekarné (1925-1930) seobjevujf na strankach CasopisuMoravského zemského muzea. Pro-pagaci vyzkumt moravského paleo-litu je uréen pavilon ,,Clovék a jehorod�?o na jubilejni vystavé r. 1928,premistény pozdéji pod nazvemAnthropos do jinych prostor brnén-ského vystavisté. Snahou o co nejpt-sobivéjsi osloveni navstévnika seprof. Absolon jaksi nechténé stali prukopnikem stylu muzejnich ex-pozic - kromé gigantickych rekon-strukci mamuta a srstnatého noso-rozce, zhotovenych za finanénihoprispéni Tomase Bati, zde byla na-pr. dioramata v Zivotni velikostia automaty se stereoskopickymi di-apozitivy. Anthropos mél ovsempredstavovat jen vystavni zarizenistejnojmenného ,,mezinarodnifhoustavu pro badani 0 ptvodu élovékaa jeho kultury�?o, ktery mél byt pt-

vodné soucasti Univerzity Karlovya pozdéji se jednalo o jeho zrizeniv Brné vyélenénim fondt i persona-lu z ramce MZM. K jeho realizaci -pres nezmérné Absolonovo usilfa finanéni podporu prezidenta Ma -saryka - v8ak jizZ nedoglo. UstavAnthropos MZM se podafilo vytvo-fit az v 60. letech zasluhou prof.J. Jelinka, souéasné s vybudovanimnového stalého pavilonu v pisdarec-kém parku.Svétové vefejnosti adresoval prof. Ka-rel Absolon serii popularnich a bo-haté ilustrovanych stati v tehdy nej-prestiznéjsim spolecenském Zurna-lu "The illustrated London News".Propagatni stranka véci tehdy po-nékud zastinila stranku védeckou -tada hlasanych nazoru (napy. neexis-tence starého a stfednfho paleolitu,fantasticka rozloha sidlisté podPalavou) byla podepyena spiSe auto-ritou nez argumenty a proto svéhoautora nepyezila.Souéasné s archeologickymi vyzku-my ovsem prof. Absolon fidil pracena podzemni Punkvé za Macochou,kde svadél heroicky zapas za preko-nani hlubokych sifont. Diky jehoorganizatnimu geniu byla bitvao proniknuti do Macochy po vodéysilou stroju�?o r. 1933 vitézné dobojo-vana a téhoz roku se tam jiz projiz-déli na lodickach prvni navstévnici.Pri tom vSem jeSté K. Absolon pyed-naSel na Karlové univerzité, kder. 1927 ziskal post ,bezplatného rad-ného profesora pro obor geografie,paleoanthropologie a zoogeografie",a vykonaval ¢etné zahrani¢ni cesty.Nejvétsi badatelsky vyznam mélyvypravy do Dinarského krasu v Ju-goslavii a entomologické exkurze doTunisu.Vyzkumy v Dolnich Véstonicichskontily r. 1938, kdy jizni Moravuobsadil Wehrmacht a pii¢lenil k Vel-konémecké fisi. K. Absolon odeSelzahy poté (4. listopadu 1938) do dt-chodu. Némecka sprava muzea ne-méla o jeho dalsi navrhy na vybudo-vani Anthroposu prazadny zajem,naopak mu zabavila ¢4st knihovnya vyzkumné dokumentace. O dal8ivyzkumy v Dolnich Véstonicich seprel prazsky profesor Lothar Zotzs organizaci SS Ahnenerbe, kteranakonec zvitézila. Nejvétsf katastro-fa vSak pyisla v poslednich dnechvalky, kdy pri tmyslné zalozenémpozaru Mikulovského zamku shofye-la podstatna Cast kolekci kamennéindustrie z Dolnich Véstonic a Pfed-mosti, jakoz i vSechny antropologic-ké nalezy. Umélecké predméty sezasluhou nékterych zaméstnanctmuzea (ceskych i némeckych) po-darilo zachranit. Tésné po osvobo-zeni jeSté vySly dvé nejrozsahlejsiAbsolonovy monografie o paleolitu(3. sezéna v Dolnfch Véstonicicha vyzkum v Byéf skale), ¢imZ se slav-na epocha jeho archeologické Ginnostiv podstaté uzaviela. Z vybombar-dovaného bytu na Kolisti-e�?"Bretis-Aevské-att. se rodina prestéhovala naul. VSeti¢kovu, kam byla vracenai knihovna.Poslednich 15 let Zivota staréhoucence bylo naplnéno tsilim o do-konéeni rozsahlych rukopist, pojed-navajicich o balkanské jeskynni zvi-tené (Travunia) a o krasovych teré-nech v povodi ponorné feky Omblyu Dubrovnika a Timavo v Tersts-kém zalivu. Sou¢asné pripravovalsvétovy atlas chvostoskoku, kterf by-li jeho Zivotni laskou, a doplnovalobjemny soubor reSersf Biospeleo-logica balcanica. Vracel se tak k té-mattim, kterymi kdysi zacinal a kte-ré po odborné strance nejlépe ovla-dal. Kazdy z téchto rukopist ¢itastovky stran a tisice obrazku. Bylostale jasnéjgsi, Ze tak objemna dila,jez méla znamenat "triumfalni ces-tu nasi védy na foru mezinarod-nim", se v novych podminkach ne-podaii vydat. Prof. Absolona, kterypohrdal jakoukoli prostrednosti, ne-lakalo vybrat nejprinosnéjgsi poznat-ky a ty pak v realistickém rozsahupredlozit k publikaci. O jeho kraso-vych vyzkumech v zahranidi protodnes nevime téméf nic urcitého.Nakonec se podarilo uveyejnit ales-pon atlas nastroju z PYedmosti(upraveny B. Klimou) a poutavépsanou dvoudilnou monografii Mo-ravsky kras, ¢aste¢né aktualizova-nou prispévky nékterych mladSich

Absolon, K. - Ksenemann, M.: Troglopedetini. Briinn 1942, 57 str.Coleoptera z jeskyn balkanskych. Pfiroda 35, 1943, 195-229.Vyzkum jeskyné Pekarny na Moravé. Pestry tyden XVI-I, 1943, 31, 4-9; 32, 4-9.Praha.Vyzkum diluvialni stanice lovci mamutt v Dolnich Véstonicich na Pavlovskychkopcich na Moravé. Pracovni zprava za tfeti rok 1926. Polygrafie, Brno 1945, 241str. a 18 tab.Praehistoricky vyzkum jeskyné Byci skala na Moravé na srovnavacim zakladé.Polygrafie, Brno 1945, 45 str. a 17 tab.Paleoethnologicka stavba velkych stfedoevropskych diluvidlnich stanic. Priroda40, 1947, 3-7, 25-29.The diluvial anthropomorphic statuettes and drawings, especially the so-calledVenus statuettes, discovered in Moravia. Artibus Asiae 13, 1949, 201-220.Moravia in Palaeolithic Times. American Journal of Archaeology LIII, 1949, 19-28a 2 tab.Dokumente und Beweise der Fahigkeiten des fossilen Menschen zu zahlen immiahrischen Paldolithikum. Artibus Asiae 20, 1957, 123-150.Moravsky kras 1, 418 str. a 6 map; 2 (s kolektivem), 348 str. a 2 mapy. Academia,Praha 1970.�?T Absoion, K. - Klima, B.: Pfedmosti, ein Mammutjagerplatz in Mahren. Praha 1977,216 str..a 210 tab: ;Dreratina é pi) Palla MoilansecABSOLON, K. B.: The Conquest of the Caves and underground Rivers ofCzechoslovakia's Macocha abyss - a Historical and Technical Sudy of TheirExploration. 2. vydani, Rockville 1988, 103 str.Ceské bibliografie A, 16. 11. 1939, serie 22: Absolon Karel, Brno, Koli8té 47. Praha,ZEStiJELINEK, J. 1960: Prof. Dr. Karel Absolon. AMM sc. nat. 45, 265-268.KETTNER, R.: Profesor PhDr. Karel Absolon zemiel. Ceskoslovensky kras 13,1960/61, 163-169.KLIMA, B.: Za prof. dr. Karlem Absolonem. Anthropozoikum X, 1960, 7-23. Praha1962 (s bibliografii).OLIVA, M.: Za prof. Karlem Absolonem. Pravék NR 7, 1997, 463-468.OLIVA, M.: Absolon, Karel. Biograficky slovnik Ceskych zemi. Hist. istav AV CR,Praha, v tisku.PRETNER, I.: Zur Jahrhundertfeier des Geburtstages (16. VI. 1977) Karl Absolons.Glasnik Zem. Mus. Bosn. Herceg., Prir. nauke NS 15, 1976, 243-253.RIEDEL, L.: Cteni o profesoru Karlu Absolonovi. Nar. obroda 26. 6. 1947, Brno (tézsep. 8 str.).RUBIN, J.: Karel Absolon jako geograf a velk4 osobnost Ceské péirodovédy. Sbornikés. spol. zemépisné roé. 1977, é. 2, sv. 82, 103-124 (s bibliografii).RUSEK, J.: The centenial of Prof. Dr. K. Absolon's birthday. Revue d'écologie et de bio-logie du sol 14, 1977, 263-266.TEYROVSKY, V.: Ze vzpominek na prof. dr. Karla Absolona. Sbornik Klubu pfirodo-védeckého v Brné 33, 1961, 125-129.VALOCH, K.: Prof. K. Absolon a jeho schopnost integrace védnich oboru. In:Brnénska véda a uméni mezivaleéného obdobi (1918-1930) v evropském kontex-tu, 210-212. Brno 1993.AMM Acta Musei Moraviae, dfive Casopis Moravského zemského muzea.Martin OlivaText Martin OlivaGe Layout I. SyrovaVydalo a vytisklo Moravské zemské muzeumBrno 2001